Hlásíme se vám naposled v sudém počtu, ještě než se naše mímo narodí. Maminka už se valí jak medvěd, ale jak říká tatínek, vypadá těhotná jen z profilu. Já si rád dávám ručičku k ní na bříško a čekám, jestli mě mímo kopne. Stelinka nemá tolik trpělivosti, tak jen bříško hladí a pusinkuje jako já a někdy po něm i pěkně rajtuje. Já dávám hrozný pozor a když mě maminka chová, říkám jí: maminko, pozor na bříško! Tento týden máme ve znamení příprav. S tátou jsme snesli z půdy kolíbku a sešroubovali přebalovací komodu. Máma zase se Stelinkou chystala oblečky a balila tašku do porodnice. Prý už to může být každým dnem.
Stelinka dopřála mamince dva měsíce bez plínek, potřebuje je už jenom na spaní, jinak umí krásně chodit na nočníček. Když se to začínala učit, lítal k nám za okno ptáček a za každý úspěšně načůraný nočník tam nechával nějakou dobrotu - oříšek, sušené ovoce nebo bonbon. Držel jsem Stelince pěsti, protože ptáček vždycky přinesl dost pro nás oba. Maminka se snažila vymyslet pro něj nějaké pěkné jméno, ale napadalo jí jen Ptáček Čuráček, a to se tatínkovi nevím proč nelíbilo, takže to dopadlo tak, že než ptáček dostal jméno, Stelinka byla bez plínek a on k nám přestal lítat.
Stelinka vymýšlí spoustu lumpáren, ke kterým se moc rád přidávám, teď zrovna nás baví brát dospělým bačkory, utíkat s nima a volat: Já nedám botu! Taky si s ní opakuju pokřik: Já sám!!! Stelinka ho používá asi 50x za den, hlavně při mytí rukou, vystupování z auta, krájení jídla a tak podobně. Když nás maminka chvíli nehlídá, utíkáme spolu někam z dohledu, třeba kolem domu nebo na půdu, a tam blbneme, dokud Stelinka nezačne plakat, když se jí něco přestane líbit. Uznávám, že někdy jsou moje metody trochu drsné... ale často jsme na sebe i hodní :-) Mě třeba hrozně baví jí zvednout a nosit, a často se jí ptám: Stelinko, chceš pochovat? Ale ona někdy nechce, tak jí musím chytit proti její vůli a ona hned brečí.
Já jsem za poslední týdny hrozně vyrost. Pozná se to podle toho, že si nemusím brát stoličku, abych viděl na kuchyňskou linku, a podle toho, že jsou mi všechny nohavice krátké. Mám taky velkou sílu. Nosím tašky s věcma, když někam jedem, vozím kolečko s nákladem, když tátovi pomáhám na zahradě, a máma už se na mě taky může v lecčems spolehnout, zvlášť, když teď má co dělat, aby unesla to svoje břicho. Je ze mě prostě velkej kluk. A budu chodit do školky!!! Napřed se mi tam vůbec nechtělo, ale zrovna minulý týden jsem se pro školku nadchnul. Jeli jsme totiž celá rodina i celá Kryštofova rodina do Orlických hor, do hotelu, kde rodiče chodili do školy "efektivního rodičovství" a my děti do školky, kde si s náma hrálo spoustu tet. Efektivní rodičovství se mi líbí, protože při něm nedostávám na zadek :-D
Měli jsme tu během prázdnin spoustu kamarádů na návštěvách, moc za ně děkujeme! Fotek ale máme celkem málo, tak prosíme, kdo máte, pošlete nějaké fotky ze společných akcí!
Přejem vám všem krásný zbytek léta a těšíme se nashledanou v novém počtu!
Vendelín a spol
0 komentářů:
Přidat komentář